Beagle nevypadá jako jezevčík, a přesto s ním sdílí jednu důležitou genetickou výbavu. Mutace zvaná CDDY, která urychluje stárnutí meziobratlových plotének, se u Beaglů podle dostupných dat vyskytuje u všech testovaných psů. Co to znamená pro majitele, proč se proti ní nedá jednoduše „vyšlechtit“ a co se dá dělat pro zdravá záda?
Co je CDDY
V roce 2017 tým z Kalifornské univerzity v Davisu (Brown a kol., časopis PNAS) popsal příčinu takzvané chondrodystrofie u psů. Nejde o klasickou chybu uvnitř genu, ale o vloženou kopii genu FGF4 na 12. chromozomu (proto zkratka CDDY, někdy „FGF4 retrogen na CFA12“). Tato extra kopie způsobuje mírné zkrácení dlouhých kostí končetin a hlavně předčasnou degeneraci meziobratlových plotének.
Studie uvádí, že psi s touto variantou měli výrazně vyšší šanci onemocnět výhřezem ploténky (IVDD) než psi bez ní. Autoři v úvodu výslovně zmiňují i Beagla mezi populárními plemeny, kterých se chondrodystrofie týká.
Proč „každý“ Beagle
Podle údajů Veterinary Genetics Laboratory UC Davis (převzatých z velké studie Batcher a kol., 2019, s více než 3 000 psy ze 75 plemen) měla varianta CDDY u Beaglů frekvenci 1,00. Jinými slovy: všichni testovaní Beaglové nesli dvě kopie. Je férové dodato, že vzorek Beaglů byl malý (12 psů v tabulce laboratoře, 29 psů v přehledovém článku z roku 2020). Výsledek ale odpovídá i staršímu výzkumu: už v roce 1975 zařadila studie Braund a kol. Beagla podle stavby plotének mezi chondrodystrofická plemena.
Proč netestovat? Laboratoř UC Davis u plemen, kde je varianta CDDY zafixovaná (vyskytuje se u 100 % populace), genetický test nedoporučuje. Výsledek je předem známý a v rámci plemene se proti této vlastnosti nedá selektovat bez rizika zničení genofondu.
Co se děje v ploténce
Zdravá ploténka má gelovité jádro, které funguje jako tlumič. U psů s CDDY se toto jádro mění a postupně vápenatí, a to už velmi brzy: u psů se dvěma kopiemi CDDY byly změny popsány ve všech ploténkách už ve věku 10 týdnů. Takto změněná ploténka může prasknout a vyhřeznout do páteřního kanálu, kde tlačí na míchu.
Důležité je ale vědět, že mít CDDY neznamená automaticky mít výhřez. Podle laboratoře UC Davis o tom, jestli konkrétní ploténka vyhřezne, rozhoduje řada dalších faktorů (kondice, váha, biomechanika pohybu). Většina Beaglů prožije plnohodnotný život bez jakýchkoli problémů se zády.
Příznaky, které nepodcenit
Výhřez ploténky se může projevit nenápadně, ale i náhlým kolapsem. Sledujte zejména:
Bolest zad nebo krku: pes se shrbí, třese se, kňučí při zvednutí nebo při doteku na zádech.
Změnu ochoty k pohybu: neochota skákat na gauč, nastupovat do auta nebo chodit po schodech.
Neurologické příznaky: vrávoravá chůze, kloubání (stáčení tlap na hřbet) nebo vlečení zadních nohou.
Ztrátu kontroly: ve vážných případech dochází k ochrnutí končetin nebo ztrátě kontroly nad močením a vylučováním.
Ochrnutí nebo náhlé zhoršení chůze je akutní stav: s veterinářem je potřeba jednat hned, ne až za pár dní. Při včasném zásahu bývá šance na návrat k normálnímu pohybu výrazně vyšší.
Co můžeme dělat my
Genetiku Beagla nezměníme, ale můžeme ploténkám ulehčit život. Následující body představují osvědčená preventivní opatření:
Štíhlá linie. Každé kilo navíc zbytečně zatěžuje páteř. U Beagla, který má pověst nezasytitelného jedlíka, je udržení optimální váhy základním pilířem zdraví.
Pravidelný pohyb a dobrá kondice. Britský online průzkum s více než 2 000 jezevčíky (DachsLife 2015, Packer a kol., 2016) zjistil, že psi s více než hodinou pohybu denně měli nižší šanci na IVDD a psi s méně než půlhodinou vyšší. Směr je jasný: aktivní pes s pevným svalovým korzetem nese zátěž páteře výrazně lépe.
Skákání: rozumně, ne úzkostlivě. Zmíněný průzkum DachsLife ukázal i zajímavou věc – jezevčíci, kterým majitelé nedovolovali skákat na nábytek, měli častěji IVDD než ti, kterým to dovolovali (autoři upozorňují na obrácenou příčinnost: majitel zakáže skákání často až po prvních potížích). Rozumný střed je nezakazovat psovi běžný přirozený pohyb, ale ušetřit ho opakovaných tvrdých dopadů z velké výšky – například při nastupování do kufru auta, kde skvěle pomůže rampa nebo vysazení.
Všímavost. Změna v chůzi nebo náhlá nechuť ke skoku není „lenost“, ale varovný signál organizmu.
Co si odnést
CDDY je u Beagla podle dostupných dat součástí plemene, ne chybou jednoho konkrétního chovu. Proto nemá smysl psy na tuto variantu testovat ani se kvůli ní hroutit, ale je dobré o ní vědět. Udržovaný, štíhlý a aktivní Beagle spolu s majitelem, který dokáže včas rozpoznat první příznaky bolesti záda, je nejlepší ochranou před vážnějšími komplikacemi.
Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem.
Zdroje
Brown E. A. a kol. (2017): FGF4 retrogene on CFA12 is responsible for chondrodystrophy and intervertebral disc disease in dogs. PNAS.
Veterinary Genetics Laboratory, UC Davis: Managing the Genetics of Chondrodystrophy (CDDY).
Batcher K. a kol. (2019): Phenotypic Effects of FGF4 Retrogenes on Intervertebral Disc Disease in Dogs. Genes.
Frontiers in Veterinary Science (2020): Current Understanding of the Genetics of Intervertebral Disc Degeneration.
Braund K. a kol. (1975): Morphological studies of the canine intervertebral disc. The assignment of the beagle to the achondroplastic classification. Res Vet Sci.
Packer R. M. a kol. (2016): DachsLife 2015: an investigation of lifestyle associations with the risk of intervertebral disc disease in Dachshunds. Canine Genet Epidemiol.